Prodlužující se dny, zpívající ptáci a zvyšující se teplota jsou neklamná znamení, že je tady jaro. Pro některé živočichy však jarní počasí přináší velké nebezpečí. Těmi jsou hlavně obojživelníci.
Za teplejších a vlhčích nocí se přesouvají hromadně k rybníkům za svým rozmnožováním, a pokud takováto tahová cesta vede přes frekventovanou silnici, končí jejich tah masakrem. Úhynem obojživelníků pod koly aut dochází nejen k zbytečnému usmrcování zvláště chráněných živočichů, ale také k úbytku člověku prospěšných zvířat a navíc množství přejetých žab je nebezpečné i z hlediska bezpečnosti provozu.
Právě tomu se snaží zabránit členové a pracovníci ZO ČSOP Šumava na dvou místech na Vimpersku stavbou dočasných zábran bránících žábám vstupu do vozovky. Jedním místem je lokalita na hlavní silnici R4 směrem na Prahu u Lčovic a druhým místem jsou úseky v okolí Šumavských Hoštic podél silnic na Prachatice a na Buk.
A jak vlastně tyto zábrany na obojživelníky vypadají? Podél silnice se nainstalují mobilní zábrany ze stavební perlinky. Každých asi 15 metrů jsou v zemi zakopány sběrné nádoby, do kterých obojživelníci, kteří nemohou projít přes zábranu, následně spadnou. Minimálně 1x denně dochází k vybírání těchto nádob a přemísťování obojživelníků přes komunikaci k vodní ploše. Ideálním počasím pro tah obojživelníků je teplota nad 5 °C a vlhko, proto se pak musí k zábranám i 2x až 3x denně. U Lčovic mají zábrany 200 metrů, u Šumavských Hoštic jsou delší a měří dohromady přes půl kilometru.
Ročně se takto zachrání stovky žab. Za 6 týdnů, kdy byly zábrany v loňském roce postaveny, se do sběrných nádob zachytilo 567 obojživelníků u Lčovic a 516 obojživelníků na obou úsecích u Šumavských Hoštic. Většinou se jednalo o ropuchy obecné, ale mezi odchycenými byli i skokani nebo čolek obecný. Tito obojživelníci byli následně přeneseni přes komunikaci do rybníků, kde proběhlo jejich rozmnožování.
