Do naší přírody, po podzimu, období hojnosti a blahobytu, období přemíry rozličných plodů a sytosti, pomalu přichází zima. Doba strádání a nouze.
Mnozí z nás se jistě zželí nad hladovými ptačími krky a v touze pomoci těm křehkým stvořením zanesou ke krmítku něco k sezobnutí. Počin je to šlechetný, hodný obdivu, ale stává se, že z neznalosti ptákům ublížíme.
Před tím, než začneme přikrmovat, se seznamme s tím, co do krmítka patří a co ne. Do krmítka lze zakládat olejnatá semena, především slunečnici (neloupanou seženeme v chovatelských potřebách), semena lnu, máku a řepky. Dále semena ze smrkových a borových šišek. Pro zrnožravé ptáky (např. vrabci a strnadi) se hodí zadina od čističek obilí, semena plevelů apod. Pro sýkory a strakapoudy lze zavěsit hovězí či skopový lůj, drozdům a kosům předkládáme jablka. Krmítko pravidelně čistíme.
Do krmítka nikdy nedáváme čerstvé pečivo, těstoviny, zbytky jídel, vánoční cukroví.
Pro doplnění si řekněme, kam krmítko umístit. Nejvhodnější je klidné závětrné místo s možností úkrytu v podobě keřů či stromů, kde se ptáci budou cítit bezpečni před dravci a šelmami.
A teď, když víme jak správně přikrmovat, se společně můžeme těšit pestrou škálou druhů a paletou barev, jež se na našich krmítkách vystřídají.
Na krmítku je možné spatřit jak sýkoru koňadru, tak i brhlíka lesního (obě foto P. Jakubův)