Jaro začalo a s ním i jarní tah obojživelníků za rozmnožováním do rybníků a dalších vodních ploch. Některé z těchto tahových cest bohužel vedou přes frekventované komunikace a migrujícím žábám tak nezbývá nic jiného, něž hrát hru vabank o svůj život s koly projíždějících automobilů.
Dvě z takovýchto míst jsou i na Vimpersku, a to u obce Lčovice a u Šumavských Hoštic. A protože nelehký osud těchto živočichů nebyl lhostejný představitelům Českého svazu ochránců přírody Šumava a několika dalším nadšencům z řad místních obyvatel, rozhodli se jim alespoň trochu pomoci. A tak se na přelomu března a dubna, již posedmé v řadě, v těsné blízkosti těchto komunikací postavily mobilní zábrany bránící žábám vstupu do komunikací.
Podél komunikací se tak staví přibližně půl metrů vysoké zábrany, které zastaví lezoucího obojživelníka a navedou ho podél této zábrany do zakopané sběrné nádoby. Následně pak minimálně jedou denně (v ranních hodinách) dochází ke kontrole sběrných nádob, vybírání zachycených obojživelníků a jejich přenášení přes komunikaci k vodní ploše, kde pak dochází k jejich rozmnožování. Pokud jsou optimální podmínky pro tah, jako je teplo a vlhko, musí se k zábranám častěji.
U Lčovic jsme nainstalovali 200 metrů těchto zábran a 530 metrů u Šumavských Hoštic. U Šumavských Hoštic stavíme navíc i tzv. „protizábrany“, kdy pomáháme obojživelníkům vracet se z rybníka po vykladení vajíček zpět přes silnici do krajiny. Zábrany na místě zůstanou do doby, než tahy skončí. Zábrany pro tah do rybníka se bourají začátkem května, pro zpětný tah se bourají v druhé polovině května.
Ročně se takto zachrání stovky obojživelníků, kdy převažují z 99 % ropuchy, zbytek jsou skokani nebo čolci. V loňském roce jsme u Lčovic přenesli asi 240 žab, u Šumavských Hoštic přes 400 jedinců. Nutno podotknout, že v loňském roce byly pravděpodobně kvůli extrémně suchému roku 2016 nižší počty přenášených obojživelníků nejen v Pošumaví, ale i na jiných místech České republiky, kde se podobná opatření na ochranu obojživelníků realizují.